Exkurze do Osvětimi

V úterý 30. října jsme brzy ráno vyrazili na exkurzi do koncentračního tábora v Osvětimi. Až na polské straně, když jsme se přibližovali k cíli, na člověka začala padat ta strašlivá historická realita, již dokonale dokreslovalo sychravé podzimní počasí. Přijížděli jsme klimatizovaným autobusem dostatečně vybaveni teplým oblečením a svačinou na rozdíl od těch, kteří sem byli před necelými sedmdesáti lety proti své vlastní vůli dovlečeni v dobytčácích. Průvodcův výklad v češtině se nám skrze sluchátka dostával hluboko do šedé kůry mozkové, kde vyvolával snad ty nejděsivější představy. Celý areál, včetně rozlehlé plochy v Březince, je hrozivým důkazem toho, co může napáchat netolerance k odlišnosti. Zde zkoprní i jinak stále rozverní puberťáci, protože žádný výklad přijímaný v lavici nenahradí syrovou skutečnost, která na nás křičela z dokumentárních fotografií a hromad nakupeného židovského majetku. Potkávali jsme se se skupinkami mladých Izraelců, jejichž kořeny byly v mnoha případech přímo spjaty s osudem zde trpících příbuzných. Ano, je to sice školní akce, při níž máte sevřený žaludek a mnohdy i nedaleko k slzám, ale dle mého názoru by toto místo měl navštívit každý. Přeci jen historie je učitelkou života a snad už nikdy nedopustí takové zítřky.

 

 

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF
Autor: Antonín Šerý (7.11.2012)

Odebírat novinky